Velkofatranský PROLOG

Doposud jsme byli všude kolmo. Teprve Jeseníky nám dokonale vysvětlily pravý význam slova jet puťák kolmo, občas i spát kolmo. Rozhodli jsme se, že zátěž, kterou neustále přenášíme přes popadané stromy, příště odlehčíme. Odlehčíme o jízdní kolo, které akorát přenášíme přes popadané stromy a navíc způsobuje, že bagáž je pro nošení naprosto neforemná.

Právě v Jeseníkách vzniká první vážná rozepře – hádáme se, jestli voda z kanystru od destilované vody smrdí, nebo nesmrdí. To způsobuje, že míjíme na kopci odbočující značku. To, že jedeme cca 600 výškových metrů dolů a zcela opačným směrem nám pochopitelně nepřipadá nikterak zvláštní…

Tak na tohle se těšíme - červená značka, hlavní hřeben (Cesta hrdinov SNP, procházející celým Slovenskem)

Červená mezi Križnou a Salaší pod Križnou

Pohled na Fatru z Križny

Nepočítám-li zpoždění cca 2-3 minuty plus/mínus půl hodinky, v Banské Bystrici jsme naprosto přesně. Přesně podle dokonale připraveného plánu. Briskně se rozhodujeme, že nepůjdeme pěšky, ale svezeme se busem (značně nás překvapuje, že autobus zdolává tento úsek přes ? hodiny, zatímco pěšky dle plánu jsme to plánovali na pouhé 2 hoďky volné chůze s přestávkami na umytí a převléknutí, svačinku a pořízení několika fotek. Asi nemusím zdůrazňovat, že příjezd-plac, odjezd-plac a informace s jízdními řády jsou v Banské Bystrici rozmístěny tak, abychom si autobusák patřičně užili a s našimi rozhodovacími schopnostmi si po nachozených kilometrech následně v kýženém autobusu pořádně odpočinuli.
 

Antimedvěďák... :-DDDDD

V biologických kruzích je Fatra proslulá bohatou četností vzácné fauny, např. brtníka. V turistických kruzích je Fatra známá jako místo, kde co chvíli zuřej medvědi. Jelikož od známého vím, že situace s medvědy je v některých slovenských lokalitách opravdu divoká, dáváme na zcela zaručené rady a vytahujeme zvonek proti medvědům do nepřehledných oblastí a píšťalku. Současně však Majkl připravuje tzv. Anti-Medvěďák. Jedná se o speciální víceúčelové zařízení, námi vynalezené. Při vývinu prvního prototypu jsme zužitkovali znalosti z matematiky, fyziky, chemie a biologie obou fakult (ČVUT - FEL a Majklova Univerzita obrany – Geografie a meteorologie). Z rovnice ideálního plynu, fyziky krystalu a závislosti výšky plamene na hořlavosti látky vymýšlíme kombinaci zapíku a deodorantu (za tímto účelem zvolen s velkým obsahem alkoholu, což zvyšuje spektrum jeho použití, např. při dehydrataci organismu).

Postup při útoku medvěda je zcela jednoduchý. Klasický postup, označme ho b), radí vytáhnout z kapsy zvoneček, nebo písknout na píšťalku. Náš patent, nechť je nazýván postup a), s anti-medvěďákem, metodu b) doplňuje i na případ zásahu proti naštvané medvědici. Hlavní nevýhodou metody b) je fakt, že v 99,5 % případů selhává. Naše metoda a) má naopak 100 % účinnost (Pro případné matfyzáky uvádím postup výpočtu: účinnost = (1 – normovaný počet případů kdy metoda selhala) * 100 %)

Praktické použití: Majkl je odhodlán v chvíli nejtěžší sejmout batoh ze zad, otevřít vrchlík (tomu případně předchází sundání pláštěnkového přehozu v případě deště), povolit šňůru od hlavní kapsy. Vyložit většinu zavazadel, vyndat anti-medvěďák. Poté vrátit věci do hlavní kapsy saku, zavřít vrchlík, aby se mohlo k horní kapse. Tu otevřít (vzhledem k tomu, že již během předvádění krosny v obchodu Majklovi upadlo tahátko zipu, je nutno počítat s delším zpožděním). Teď už stačí pouze najít zapalovač, doplnit plyn a nastavit vhodnou velikost plamene. V případě, že zapalovací kamínek není vlhký, je možné zapálit antimedvěďák. V opačném případě tomu předchází vysušení kamínku. Mým úkolem je pořídit fotodokumentaci zásahu.

Jak je na první pohled vidět, situaci s medvědy jsme rozhodně nepodcenili a jsme připraveni k brisknímu zásahu!
 
 

Michal "Majkl" "Mach" "Šurda" Šuráň :-)

Že by Kyril?

Pohled z Mayerovy skály na Staré Hory	Torzo lanovky	Romantika travnatých hřebenů Velké Fatry
Skála u Královy studánky (vpravo)	Moje maličkost na cestě z Križny ke Kralově studánce	Kraľova studňa

Asi nejlepší viditelnost, která ten den byla...

Majkl - polední hygiena

Hnusně jako včera. Námaha? Dáváme si repeté výstupu na hřeben - tentokrát po žluté k hájence Drobkov, odtud téměř po místy kolmo vedené zelené. Dosahujeme nejvyššího vrcholu Velké Fatry - Ostredok (1592 m n. m.). Hlavní cíl mise splněn! Postupujeme po největší cestě, která z vrcholu vede. Více a více očekáváme Chatu pod Borišovom, náš plánovaný azyl na třetí noc. Pouhá třičtvrtěhodinka ve vichřici nám stačila k tomu, abychom si uvědomili, že jdeme přesně opačným směrem, než bychom potřebovali. Další čtvrthoďku se rozhodujeme, jestli se otočit a jít zpět. Rozhodujeme se, že ano... Já to beru optimisticky (aspoň jsme si prošli úsek Ostredok - Križna), Majkl silně pesimisticky (svou jedničku z kartografie by v tu chvíli asi neobhájil...;-) )

Teď vážně: Na nejvyšší hoře VF prožíváme opravdové peklo, které bych v červenci opravdu nečekal. Cestu nám narušila větrná smršť a cca dvacetiminutový velmi silný déšť. Nejhorší část deště trávíme shouleni na zemi, já kompletně zabalen v ponchu, Majkl, nemaje poncho, houlil se pod igelitovou pláštěnkou a snil o tom, jaké by to bylo, kdyby své poncho nenechal doma. Ve chvíli, kdy se déšť stává únosným, dáváme se do pohybu. Ze skupiny, kterou míjíme, odlétávají cáry pláštěnek, foťák nepřipadá v úvahu vyndávat. Poryvy větru nás odhazují občas i 2 metry od pěšiny. Majkl, odmala milovník meteorologie, má s sebou přenosnou meteostanici, která nám sděluje teplotu 2,5°C. Je sice pravda, že díky intenzivnímu větru mohl být údaj o teplotě zkreslen, ale díky (pro měření venkovní teploty) příznivé teplotě rosného bodu, byl víceméně správný. Až později se dozvídáme, že bylo HS doporučeno nevycházet do vyšších poloh z důvodu silného nárazového větru a mlze.

Po slabé hoďce a půl dosahujeme opět nejvyššího vrcholu. Vydáváme se tentokrát už lepším směrem, ano, po chvíli jsme dokonce kryti několik metrů pod hřebenem nejhoršímu náporu větru a deště. Po sestupu ze Suchého vrchu (1549) na nás čeká ochotný slovenský turista. Je mu jasné, že bychom bez povšimnutí minuli místo odpočinku... Vede nás k Salaši pod Suchým vrchom, kde vaříme polévku a marně se snažíme zahřát. V rozčílení, že místo toho, abychom použili hlavu, trmácíme se víc než hodinu úplně jinam, zapomínáme, že nebýt toho excesu, salaš bychom nenašli. Nachází se sice pouhých několik desítek metrů od hlavní cesty, jelikož jsme zahaleni neprostupnou mlhou, rozhodně bychom ji nenašli. Tímto na Vás skrytě apeluji, aby pokud se do Fatry chystáte, důkladně si najděte kde která salaš stojí, jak se dozvídáme od místních, počasí s viditelností metr je prý zcela normální. Bača nám doporučuje přespat v nedaleké nocležně Mandolína, což také činíme. Po chvíli je nám konečně teplo a dopřáváme si k véče luxusní dva chody.
 

Salaš Mandolína

Zatoulaná ovečka (těch bylo ve Fatře opravdu hodně)

Rakytov - aneb "Rakyťák"

V Ružomberoku doplňujeme zásoby. Jdeme na oběd. Slovensko nás opět utvrzuje o pověsti země divů. Do bistra nás zve cca 30 letý mladík. Od obsluhy se dovídáme, že zde nepracuje, nicméně pití nám servíroval. Objednává nám, i přes můj důrazný odpor, taxík, který nás má dovézt na místní repliky hodinek rolex autobusák. Vzpouzíme se, že do žádného taxíku nenasedneme, ale jsme donuceni. Jedeme černou Fabií se zatmavenými skly spolu s taxikářem a oním týpkem. Na předních dveřích se bimbá zavěšený kvér. Třímajíc skládací nůž v pravačce vystupujeme u autobusového nádraží. Zadarmo nás ten neznámý člověk, proti naší vůli, odvezl na nádraží. Jsme úplně spařeni. Opravdu měli zvláštní úmysly, nebo jsme tak zdeformováni pražským životem… ???

Než přijede autobus, navštěvujeme hrad Likava.
 
 

Krajina mezi Smrekovicí a Ružomberokem

Vlkolínec - díky původnímu rázu v UNESCO

Hrad Likava u Ružomberoku (Právě v rekonstrukci)

 

Přijíždíme do Prahy. Na Chodově vyrovnáváme účty v SKK. A pokud čtete tento cestopis od začátku, po roce jsme znovu otevřeli náš spor. Majkl šel s kanystrem od destilky, já měl 2 petflašky. Opět se mi nepodařilo Majkla přesvědčit, že ta voda z kanystru se nedá pít. Tak snad to dokážu v Nízkých Tatrách, nebo Pyrenejích, nebo Rumunsko, nebo Ukrajině, nebo já nevim, co vlastně plánujeme na nula osm… ;-))
 

Poznámka: Foceno digitálem HP 945.